Ráno s cigaretkou
Filip je fajn kluk. Což je v patnácti velká životní výhra. Až na pár beďarů a občasné diskuze nad úklidem dokonalé stvoření. Nepije, nefetuje, učí se tak akorát a poslední dobou si se svou mámou začal i povídat. Dokonce se zdálo, že už vzal na milost i svého pětiměsíčního bratra. Jediný velký problém s ním byl kvůli jeho nočním děsům. Od miminka spal špatně, moc plakal a probouzel se hrůzou. Nosila jsem kamarádce postupně "dobré rady", homeopatika, indiánský lapač snů a kontakt na dětského psychologa. Děsy se ve vlnách vracely a po tom předposlením šel Filip k neurologovi na EEG. Nic. Z toho vyroste, dostala kamarádka poučení spolu s předpisem na Dizepam.
Tu noc měl Filip horečku. Jeho děsy přicházely ruku v ruce se zvýšenou teplotou a tak kamarádka navzdory dva roky trvajícímu období bez děsů zaujala opatření. Trpělivě snížila horečku zábaly, zajistila okna, dala synovi léky a šla si lehnout do obýváku k druhému synovi, kde spolu s ním spí, aby měl Filip soukromí a svou pevnost. Ve tři hodiny v noci ho šla po krmení malého ještě přikrýt.
O dvě a čtvrt hodiny později zvonili na její byt policisté a záchranka. Netuším, co se ve Filipově pokoji odehrálo. Netuší to ani ona. Všimla si jen zapnuté televize, rozsvícené lampičky a otevřeného okna. Bydlí ve čtvrtém patře.
Když jsem po třiceti pěti minutách neuvěřitelného kličkování v totálně zacpané Praze zastavila před jejich domem, pod obrubníkem chodníku stála ve spárách mezi dlažebními kostkami voda zbarvená do červena.
Těch otázek je víc, než bude kdo schopen zodpovědět za celý lidský život. Odpověď na žádnou z nich mu už ale život nevrátí. Když jsem celý ten den střídavě držela v náruči Filipova malého bráchu a cigaretu, vzpomínala jsem na těch patnáct let, které jsem ho znala. Vždycky byl zvláštní, málomluvný a introvertní, ale mě nějak bral. Ačkoliv jsme se vídali sporadicky, pokaždé jsme našli téma. Když kamarádka začala rodit, byl to Filip, kdo mi volal a tvrdil, že to já ji musím odvézd do porodnice. Věřil mi.
Tu noc, či brzké ráno ho cosi uprostřed jeho bezpečného světa s počítačovým koutkem, činkami, krabicemi s práškem na výrobu proteinového nápoje a věčně hlomozícím morčetem, donutilo vstát z postele, postavit se na vnitřní parapet, vyháknout řetěz zabezpečující okno, pak ho otevřít a vyskočit do tmy. Do náruče studeného nemilosrdně tvrdého betonu.
Opíjím se do němoty ve svém bezpečném světě. Moji dva živí a zdraví synové se na mě dívají. Prostorem se vyjma vůně z dýchajícího červeného vína vznáší slova písně Richarda Mullera:
"Cigaretka na dva tahy
krátká silná jako život...".
Nevím, jestli ještě někdy dokážu přestat kouřit.
Vendula Bradáčová
Bůh žehnej veterině!
Máme kocoura. Je to obyčejný mourovatý venkovský buran. Jmenuje se Čert. Naše veterinářka je ale přesvědčená, že má něco s Mainskou mývalí. Tedy, jeho matka s ním něco měla.
Vendula Bradáčová
Chci si kupovat drahý sýr!
"Vy nemáte naši kartičku?" Žasně pokladní v hypermarketu v mezičase našeho závodění kdo rychleji vykládá a odbavuje. "Nemám, děkuji." Asertivně se usmívám a stírám pot z čela.
Vendula Bradáčová
Čekárna na smrt
Víte co? Štve mě, jak se dneska díváme na naše staré. Vážně. Ten pohled bez přirozeného respektu, u někoho možná s opovržlivou trpělivostí, u někoho se soucitem. Díváme se na něco, co se nás NETÝKÁ. Jako by nebyli naší součástí, jako by nám kromě hlídání našich dětí nebo pár stovek na přilepšenou k svátku už neměli co dát. Chápu, hodně z nich skuhrá, láteří, zamilovaně vzpomíná na komunisty a nic moc s nimi není. A hodně z nich, bez ohledu na zdravotní stav, už sedí v čekárně na smrt. Protože tady nemají co na práci. Protože s nimi opravdu, v hloubi srdce, nejsme.
Vendula Bradáčová
Thajsko: nenechte se unést
" Představ si, že Michala na Phuketu unesli." Zúčastněně mne informuje můj muž do telefonu o pětadvacetiletém synovi své kolegyně. "Co je to za blbost?" Říkám na to já a něvěřícně kroutím hlavou.
Vendula Bradáčová
Vánoce a kvantová teorie
Tohle je období, které zrovna nemiluju. Alespoň do okamžiku, než zmizím na Českomoravské Vysočině na naší chalupě v minulém století postavené. Klasickou stavební metodou s mechem mezi trámy jako izolací a kuchyňskými kamny, jejichž živý oheň po ránu rozpláče dojetím i okenní tabulky. Takový 3D ráj s duší.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...
Prodej pozemku k bydlení, 1656 m2, Babice u Rosic
Babice u Rosic, okres Brno-venkov
2 990 000 Kč
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1646x